Do dušičkové nálady není dobré zhurta vpadnout jako oběšenec do propadla, spíš je třeba do ní rozvážně a ladně vklouznout jako skalpel do nebožtíka nebo rakev do pece. Právě takové vklouznutí nabízí divákům úvodní film dušičkového speciálu Otrlce, dnes již klasický horor Karneval duší. Snímek o mladé Mary (Candace Hilligoss), kterou po automobilové nehodě pronásleduje tajuplný cizinec s mrtvolnou tváří, se do dějin žánru zapsal jako neobvyklé dílo založené na pozvolném budování ponuré fantaskní atmosféry. Maryna výprava do Utahu, kde se má stát kostelní varhanicí, nabírá nečekaně přízračné rozměry, jak se hrdinka stále více odcizuje svému okolí a naopak je osudově přitahována starým pavilonem, kde původně sídlil dnes již dávno zrušený karneval. Film, na nějž se odvolává např. George A. Romero (Noc oživlých mrtvol [1968]) nebo David Lynch (Mazací hlava [1977]), vznikl jako nezávislá produkce, která se v době svého vzniku promítala jen v několika málo kinech. Poté upadl v zapomnění a na světlo ze začal pozvolna šourat až v osmdesátých letech, kdy teprve postupně získával zaslouženou pověst mimořádného díla.