Ačkoli film je známý jako Bride of the Monster, původní a výstižnější název zněl Bride of the Atom. Tento titul odkazoval k hororům z třicátých let od společnosti Universal (konkrétně ke snímku Jamese Whalea Frankensteinova nevěsta) a zároveň akcentoval dobový zájem žánru o moderní vědu a atomovou energii zvláště. Motiv šíleného vědce ukrytého v opuštěné vile dává vzpomenout nejen na Whaleovu frankensteinovskou sérii, ale kupříkladu také na filmový seriál The Phantom Creeps, v němž blouznivého doktora Alexe Zorku ztvárnil představitel posedlého vědce ve Woodově díle Béla Lugosi. Energií pohánějící pomatencovy experimenty v Atomové nevěstě však není frankensteinovský blesk ani zorkovský meteorit, ale právě atom. Woodova pocta starým hororům neoplývá tak zásadním humanistickým poselstvím jako jeho obhajoba transvestitismu Glen, nebo Glenda. Jeho dějová stavba a styl jsou také poměrně tradiční, byť snímek obsahuje několik záběrů převzatých z přírodopisných dokumentů, jejichž propojení se studiovými scénami zakládá techniku diskontinuální montáže charakteristickou pro jeho vrcholný opus Plán 9 z vnějšího vesmíru. Zásadní je tu však Lugosiho expresivní kreace, která se měla stát jeho vůbec poslední velkou hereckou příležitostí. Po jeho boku vystupuje wrestler Tor Johnson, jehož emotivní výkon v roli vědcova oddaného sluhy Loba předznamenává zejména od osmdesátých let populární tradici procítěných hereckých výstupů filmových hvězd vzešlých z řad kulturistů a profesionálních zápasníků.