Mladý Jan se narodil do rodiny časově velmi zaneprázdněných rodičů a tak již od útlého věku se snažil na sebe upoutávat pozornost. Svoji schopnost si pěstoval léta a samozřejmě si brzy uvědomil, že pro udržení pozornosti musí své výstřelky stupňovat. Šokování rodičů, přátel i sousedů mu brzy přestalo stačit. Pak začal úsvit youtuberů a on si uvědomil, že záběr svých výstřelků může díky moderní technologii zasáhnout mnohem více lidí. Často míval problémy s policií, díky penězům svých rodičů si z toho nic nedělal a naopak si nastudoval základní zákony, aby se rutinní práci policistů mohl vysmívat a na tom si založil i svůj youtube kanál. Jezdil po pěších zónách, parkoval na místech k tomu neurčených a obzvlášť s oblibou se zaměřoval na mladé nezkušené policistky nad kterými se arogantně vyvyšoval, smál se jim, urážel a celé to natáčel a dával na youtube. Policistům se snažil vyhýbat, přece jenom se v minulosti mnohokráte spálil a lehce pokřivený nos dával tušit i fyzickým střetům. Jeho pohublá postava dávala tušit, že by prohrál i s lehce silnější ženou a tak se zaměřoval opravdu jen na ty nejmenší. Jeho kanál přitahoval pozornost z několika důvodů, vzpoura proti systému bývá pro určité lidi zajímavá, povyšování se nad ženami zase přitahuje moralisty a i lidi, kterým se to líbí. Jak rostla jeho popularita, tak rostla i jeho neurvalost.

Jenže pak narazil na něj... na mladého sadistického psychopata, který oplýval nemalou inteligencí. Který měl rád moc nad lidmi a díky své inteligenci si uvědomoval, že to nemůže dávat nepokrytě najevo a nejlepší bude, když svoji touhu zabalí do ušlechtilého kabátku a tak volba práce u policie byla přirozená volba. Po nocích se rád toulal po místech, kterým se slušní lidé vyhýbají a vybíral si individua, která nemají přátelé ni příbuzné. Svoji přirozenou autoritou je "falešně zatýkal" a odvážel do starého opuštěného skladu, který zdědil již před mnoha lety od podivínského strýce. Sklad byl na okraji města a díky vysokému oplocení s ostnatým drátem se mu vyhýbali bezdomovci i squatteři pro které to byla nepřekonatelná překážka. Mladý policista je zavezl dovnitř, upoutal do lékařského křesla v místnosti bez oken a s ocelovými dveřmi, kde je mučil. Myslel si, že společnosti bude bez těchto lidí lépe a svoji ukájenou touhu po mučení si nepřipouštěl, ve vědomí si uchovával myšlenku na "spravedlnost" kterou koná a byl na sebe pyšný. Mladého youtubera si všiml hned, jenže poutal příliš mnoho pozornosti a vídal ho jenom za světla, nemohl si dovolit riskovat i když si na něj tajně brousil zuby, věděl, že společnosti by bylo bez něj lépe a navíc ho již unavovali staří feťáci, kteří jeho mučení dlouho nevydrželi a tak si nemohl pořádně užít...

Jenže náš mladý youtuber se jednou vracel v pozdních hodinách svým mercedesem z nějaké párty v lehce podnapilém stavu zaparkoval poblíž našeho policisty, aby si koupil ve Starbucku kafe. Vystoupil a motor nechal běžet, stál samozřejmě na zákazu zastavení. Policista si stoupl do stínu vedle auta a čekal, po návratu Jana s kelímkem kávy na něj nekompromisně slovně zaútočil a po slovní potyčce mu dal pouta, vypnul motor auta a vtáhl do nedaleko přistavené dodávky s blátem potřísněnou poznávací značkou. Odvezl ho do svého skladu, připoutal do lékařského křesla a vzhledem k velmi pozdní hodině mu dal roubík, zamkl a vrátil se domů trochu prospat.

Ráno nastoupil do práce a svoji směnu si odkroutil jako každý jiný den, zaparkované auto našeho youtubera nikoho nepřekvapilo, dělal to běžně...
Mladý policista se po službě vrátil natěšeně do skladu, kde si zákon chtěl vykládat po svém a trochu potěšit i své sadistické nitro. Jan na něj vytřeštěně zíral a díky rozloženým lékařským nástrojům na stolech kolem něj tušil, že povrchní znalost zákonů ani schopnost poutat na sebe pozornost mu nepomůže, právě naopak, nyní by ocenil schopnost nebýt vidět. Sadista mu roztrhl košili, píchnul mu injekci adrenalinu a etorfinu, oční víčka mu přišpendlil k čelu, aby mu ze show, kde bude hlavním hrdinou neutekl ani mžik.

Ruce i nohy měl pevně přivázané a i díky injekci se Jan nemohl ani pohnout, policistovi blýskali oči vzrušením a s malými kleštičkami pomalu šel k Janovi. Začal mu trhat jeden nehet za druhým. Když skončil, vytrhal mu namátkou několik zubů a pak skalpelem rozřízl břicho, kde se s chirurgickou přesností vyhýbal orgánům, které by ukončili jeho téměř extatický stav. Pomalu vytahoval střeva a obtáčel mu je kolem jeho krku. Pak mu do uvolněného místa v jeho dutině vypustil speciálně chované pavouky s ostrými zuby a chlupatými nohami. Extáze sadisty dosáhla takřka vrcholu, Janovi oční bulvy málem vypadly z očních důlků. Byl to bizarní pohled, sadista se rozhodl, že smrt by byla vysvobozením a jeho extáze by skončila a to nechtěl dopustit. Tak mu ty bulvy vydloubnul lžičkou a nacpal do pusy, pak ho opatrně přendal na záchranářské lůžko, píchnul mu povzbuzující injekce, počkal až úplně spadne opona pomalu padající tmy a odvezl Jana zpátky do jeho auta. Nechal ho tam i s pobíhajícími pavouky uvnitř břicha a penisem, který mu na místě uřízl, vydezinfikoval místo a strčil do nosu. Přišlo mu to jako velmi vtipná improvizace. Nebyl příliš velký, proto se do nosní dírky vešel akorát. Když začal chroptět, tak mu nůžkami propíchl krk na místě, aby mohl dýchat. Pak se na své dílo podíval a řekl jen: "Kdo je tady pán?", a odjel vstříc novým "dobrodružstvím"..