Jednoho dne šly tři dívky se jmény Kiki, Maky a Veru na procházku do lesa. Šly po jejich cestě a povídaly si. Až najednou Veru zapadla do díry, ze které se nelze snadno dostat. Rozhlížela se jestli od tamtud není nějaká lepší cesta než vylézt nahoru po cestě, kterou sjela dolů. Ale nebyla, byla tam jen spousta těl, těl s useknutýma rukama, bylo to dost nechutné. Veru křičela nahoru na holky ať za ní sjedou dolů. Sjely za ní. A jakmile stouply na zem, slyšely někoho chodit nahoře po silnici. Snažily se podívat kdo to je, aniž by je ten člověk viděl. Ale neviděly nic, jenom jeho modrou košili. Trochu se začaly bát. Už kvůli těm mrtvým tělům a useknutých rukou - které tam zřejmě s nimy nebyly. Pomalu lezly nahoru cestou, kterou sjely dolů. Ale ten chlap tam tudy zase šel dolů a tak raději ztichly a zase sjely dolů. Byly vyděšené. Jakmile se ten chlap s modrou košilí vracel zase nahoru, holky se oddálily. Jenomže dolů se už nevracel sám. A Maky řekla "Jsou dva?" Viděly jak lezou dolů k tělům, teda přesněji k nim. Holky začaly utíkat. Ale pánové je za prvé viděly a za druhé slyšely. A tak se rozeběhly za nima. Veru a Kiki byly mnohem dál od nich než Maky. A tak na ně Maky křičí "holky, počkejte...". Holky se na sebe podívaly a řekly "to nás chytí..". A Kiki řekla "poběžíme domů, a vrátíme se pro tebe." A tak holky běžely co nejrychleji to šlo. Až doběhly domů, hledaly kohokoli, komu to říct. Našly jejich babičku. Pověděly jí to a běžely zpět do lesa. Jakmile dorazily, hledaly díru. Našly jí a hledaly tam Maky, ale neviděly jí. Ale slyšely její hlasitý křik. Běžely za ní, teda pokusily se. Našly její ruku, uříznutou ruku. Ale Maky byla naživu, našly jí. A naneštěstí pánové našli i Kiki a Veru, oběma dívkám, uřízli levé ruce. Dívky byly tak nešťastné, ale díky tomu zjistily, kdo je ten druhý z těch mužů.

Druhá část snu o oříznutých rukou

Byl to přítel. Byly tak v šoku, jak jen to šlo. A tak ten přítel přišel domů a řekl "takhle jsem je našel v lese.." holky se na sebe vyděšeně podívaly a chtěly říct, že to není pravda, jenže to nestihly. Všichni je oplakávali, ale nevšimli si toho nejdůležitějšího... A Veru řekla, po tom, co všichni začali brečet - "No... a kde je můj táta?". To bylo pro všechny tajemstvím.. Všichni se na sebe vzájemně podívali a zkoušeli přemýšlet, jenže neúspěšně. A tak všichni poslali holky do pokoje a nechali je hlídat přede dveřmi, kdyby se ten člověk vrátil. Uniklo jim však, že ten člověk je přímo hlídá. Nakonec se však zjistilo, že ten druhý muž v tom lese byl Verčin taťka. Jak k tomu přišly? Pojďme to zjistit.... Takže děvčata byla hlídána tím jejich kamarádem. Jenže Verčin taťka zůstal v lese, aby mohl lovit. A tak Verči teta nařídila, aby našli jejího tátu, teda toho druhého chlapa v lese. Jenže její táta nechtěl být nalezen. Ale Veru se nevzdávala, pořád se koukala z okna a sledovala dokud nevyjde z lesa, stejně tak i Kiki a Maky. Tak se teda Veru, Kiki a Maky koukaly z okna, až je to jednou přestalo bavit, tak.... se rozdělily, že občas bude koukat Veru, občas Kiki a někdy taky Maky. A během toho, co se koukala Kiki, něco zahlídla z okna, teda spíš někoho a hned vykřikla. "Veru??!!" - "No??! Co je?" - "Podívej..." (Kiki jí ukázala, toho člověka, ať už to byl kdokoli). Veru se na něj tak zakoukala a snažila se přijít na to, kdo to může být. Až na něco přišla.... "Holky??" - "No??!" - "Myslím, že by to mohl být můj táta.." - "Myslíš?!" - "ehm.. jo, půjdu to říct babičce a tetě.." A Kiki se zamyslela a řekla "ale počkej... jak se chceš dostat přes toho chlápka tam za dveřma??" Mezitím co se dívky dohadovaly, tak jejich hlídač poslouchal za dveřmi a Verčin táta byl do chvilky fuč. Jakmile Veru otevřela dveře, aby mohla říct, že zahlídla jejího tátu, hlídač byl pryč taky, zdá se, že utekli spolu. Za dva týdny bylo všem jedno, kde jsou. Babička říká, že se připlazí sami. Až jim bude smutno, ale mě smutno nebude. Teda bude, ale musím to zakrývat... Mezitím co bude táta Veru pryč, Veru si začne užívat se svýma sestřenkama. Nejlepšíma sestřenkama. Jo, s nejlepšíma lidma zažijeme ten nejlepší rok ze všech.