Snímek renomovaného Johna Carpentera Jsou mezi námi patří k typu společensky kritických sci-fi, kritika systému v němž totiž není pouhou záminkou k rozvíjení napínavého děje. Pro režiséra typické "béčkařské" pojetí problému se však stalo hlavním úskalím snímku: v němž ani nižší rozpočet, obsazení méně známých herců a jednoduchý arzenál zvláštních efektů nevyvážila nápaditost jejich použití. Pesimistický obraz Ameriky se v předloze Raye Nelsona (scenáristicky zpracované samým Carpenterem pod pseudonymem Frank Armitage) přelil ve svět v hospodářské krizi, již však zapřičinila niterná krize morální: lidé se koří zisku a úspěchu za jakoukoli cenu. V žánrové licenci jsou vším vlastně vinni zlí a hrabiví mimozemšťané, kteří skrytě ovládli Zemi. Všudypřítomná sugesce zastírá jejich příšerný vzhled, stejně jako skutečné znění reklam či novinových textů, omezující se na stručné příkazy ("Služ", "Nemysli"). Hrdina, nezaměstnaný dělník John Nada, si pozvolna začne uvědomovat realitu díky kontaktu s podzemním hnutím, a vzpouru proti plíživé a totální invazi z vesmíru započne (a zároveň ukončí) zničením vysílače hypnotických příkazů, ovládajících lidstvo. - Carpenter bohatě a vtipně využívá ústřední nosný nápad filmu, sluneční brýle, umožňující hrdinovi vidět skutečnou podobu světa (snímanou černobíle a s dokumentaristickou syrovostí). Protože však jde prakticky o jediný nápad, je jeho snímek značně chudý na překvapení: to režisér využije jen množstvím standardně natočených honiček a bitek.