Mrtvý teenager na půdě, nevyzpytatelný přítel nebezpečně blízko, nevyhnutelný potrat a vraždící maniak na telefonu – tohle rozhodně nebudou veselé Vánoce. Přinejmenším pro skupinku dívek, které se rozhodly strávit svátky na koleji v zapomenutém skvostu kanadské kinematografie Černé Vánoce (1974). Dávno před Halloweenem (1978) tu byl režisér Bob Clark a jeho průkopnický teen slasher thriller – výjimečně zručné propojení prvotřídního hororu, napětí a společenské kritiky. Černé Vánoce měly vzkřísit stagnující kanadskou produkci i se stát kultovním filmem pro mladou generaci alá Bezstarostná jízda (1969). V obojím jim zabránily špatné načasování a mizerný marketing. Snímek v době své premiéry komerčně pohořel a postupně se stal jedním z nejlépe střežených tajemství zlatého věku amerického hororu. Nicméně dnes se mu pomalu dostává pozornosti, kterou si jako vůbec první a pravděpodobně i nejinteligentnější teen slasher po právu zaslouží.