Horory nemají nic společného s logikou. Jsou o temných trhlinách hluboko v lidské duši, o strachu a obavách, ukrývajících se v neproniknutelných stínech poraněných lidských myslí. A italský režisér, scenárista a mistr šokujících úderů na lidský klid Frederiko Zampaglione si toho je vědom. Jeho autorský horor z roku 2009 je příběhem Davida, v podání Jakea Muxworthyho (Za hranicí strachu [2007]), mladého vojáka, který se po odsloužení své mise v Iráku vrací domů a rozhodne se, že tíživé vzpomínky na válku nejlépe zažene menším dobrodružstvím v podobě cesty po celé Evropě na sedle horského kola. Na své pouti pak uprostřed lesů potkává sympatickou Angelinu (Karina Testa - Hranice smrti [2007]), a protože si padnou do oka, vydají se poznávat místní ponurou krajinu spolu. Brzy jim ale zkříží trasu legenda, lokální mýtus, který se sice na první pohled jeví jako povídačka pro děti, ale záhy začne doznávat děsivě reálných rozměrů. Všechny hrůzy prožité ve válečné zóně se rázem stanou ničím proti setkání s tajemným Mortisem (Nuot Arquint), který je jen důkazem toho, že realita svou krutostí mnohdy předčí jakoukoli noční můru.